Podrobných informací o pěstování RRD (rychle rostoucí dřeviny) lze na internetu nalézt mnoho. Já bych však popsal pěstování dle našich zkušeností následovně:
Potřebujete pozemek: Pokud vlastníte pozemek, je to ideální. Pokud chcete pozemek do pronájmu, je potřeba uzavřít smlouvu o pronájmu alespoň na 15 let (pěstování štěpky), nebo na 25-30 (pěstování na palivové dříví), aby se nestalo, že Vám pronajímatel vypoví smlouvu v době, kdy budou výnosy dřeva největší.
Povolení k výsadbě: Protože se nejedná o původní druh dřeviny, je potřeba mít pro výsadbu povolení od příslušného odboru životního prostředí. ŽP požaduje žádost, projekt a vzor rostlinolékařského pasu. V dnešní době se už RRD nesmí pěstovat na půdě třídy ochrany ZPF 1. a 2. S veškerými náležitostmi včetně projektu Vám však zadarmo poradíme. Pouze je potřeba počítat s tím, že ŽP má na rozhodnutí ve složitých případech až 3 měsíce. Neváhejte tedy a zajistěte si povolení klidně rok předem.
Dotace: Pokud se rozhodnete založit plantáž o velikosti min. jednoho hektaru, nahlaste to na příslušném pozemkovém fondu. Zapíší Vás do evidence zemědělců a následně budete moci pobírat jedinou dotaci SAPS + TOP UP ve výši cca 6500,- Kč/ha. Jiné dotace na pěstování RRD momentálně není možné získat.
Příprava pozemku: Čím lépe bude pozemek připravený, tím snažší bude výsadba i následná údržba. Tím lépe se následně bude stromům dařit a tím lepší budou výnosy. Proto je důležité na podzim pole určené k výsadbě RRD zorat a to min do hloubky 25 cm. Dobře připravený pozemek zajistí stromům a Vám větší šanci v boji s plevelem. Sami jsme se o tom přesvědčili, když jsme v roce 2009 nasázeli řízky do špatně zorané louky. Do zaplevelené nebo špatně připravené půdy je možné sázet pouze kůly, a to do hloubky alespoň půl metrů, kdy mají kořeny budoucího stromu šanci dostat se pod kořeny plevele a trávy. Dobře zorané pole totiž nasákne během zimy potřebnou vláhu, která může plantáž zachránit během jarních přísušků. Jakmile pak stoupne teplota půdy nad nulu je možné oraniště rozvláčet.
Vláčení oraniště
Naplánování výsadby: Když je pozemek připravený, může se začít sázet. Je důležité rozvrhnout si řádky tak, aby se vzrostlé stromy dobře zpracovávaly. Myslete tedy do budoucna. Např. na naší budoucí plantáži nám vedou dráty ČEZu, a tudíž pod nimy nemůžeme stromy vysázet. Na tento pruh tedy budou řádky kolmé a do tohoto volného prostoru se bude dřevo následně stahovat ke zpracování.
Když už tedy budete vědět, jak budou řádky rozmístěné, musíte určit jejich spon – v závislosti na technice, kterou budete pozemek spravovat. Na našich plantážích stahujeme dřevo k tomu přímo určeným elektrickým povozem, takže naše řádky mají spon 1,8 metrů. Méně než 1,5 metrů nedoporučujeme. Následně si určíte počet stromů v řádku. Náš první hektar měl hustotu 9500 kusů na hektar, a to bylo ve sponu 1,8 x 0,58 m. Se zřetelem k lepšímu růstu stromů nyní doporučujeme hustotu 8000 ks/ha ve sponu 1,8 x 0,7 m pro pěstování palivového dřeva a 12000 ks/ha ve sponu 2,1 x 0,4 m pro pěstování štěpky.
Máme tedy připravenou půdu a představu o tom, jak bude plantáž vypadat. Nyní doporučuji vyrobit pomůcky pro zjednodušení výsadby. V našem případě to byl špagát s daným počtem značek. Na prkno o délce našeho určeného rozestupu stromků (70 cm) jsem navinul 50 závitů vedle sebe. Kraje prkna i s provazem jsem namočil 1 cm do barvy, a tím mi vznikla značka každých 70 cm cca 3cm dlouhá. Pro spon 1,8 m jsem si na prkno délky 0,9 m navinul patřičný počet závitů a značku udělal jen na jedné straně, čímž vznikla značka každých 1,8 metrů. Pak stačí na poli rozmístit špagáty do rastru a je to. Podle počtu špagátů a značek si můžete připravit určitou část pozemků. Pokud tedy plánujete sázet jeden hektar ve čtyřech lidech, je zbytečné dělat více než devět špagátů pro řádky. Vždy Vám bude stačit o jeden až dva navíc, aby se ti výkonní sazeči nezdržovali.
Vlastní výsadba japonského topolu: A může se začít sázet. Určitě už víte jak! Dále, že je nutné sadbu před výsadbou skladovat v temnu a chladu a ideálně ji na 2 dny před výsadbou namočit do vody. Řízky nasáknou vodou, díky čemuž mohou přežít i jarní přísušky. Pokud máte půdu čerstvě připravenou, měkkou, zapichujte řízky až po poslední pupen. Zem po prvních deštích o pár cm slehne. POZOR: pupeny musí směřovat vzhůru k nebi! Denně zvládne jeden nezkušený sazeč cca 1500 ks – záleží na připravené ploše a variantě řízků. Naše firma Vypěstuj si les dodává jako jediná firma v republice i řízky střižené do špičky a ty se následně mnohem lépe sází. Proto je lepší si za tuto sadbu připlatit a následně se věnovat kontrole výsadby.
A jde se sázet. Video ukazuje jak na to.
Více videí z výsadeb můžete vidět v galerii.
Péče o plantáž: Zasázeno máte. Zbývá udržovat plantáž bez plevelu. Jak, to nechám na Vás. Použijte motyky, kosy, plečky, sekačky, Roundup (totální herbicid – nezasáhnout stromy!), rotavátory, kultivátory, mulčovače, diskování, ruční pletí… Hlavně nenechte stromky na plantáži zarůst plevelem ani ničím jiným. Jak chránit stromky před zvěří a jinými škůdci se dočtete v sekci škůdci. Pokud se budete o stromky dobře starat, a to až do jejich velikosti 2,5 m, budete mít zajištěné přírůstky v prvním roce 3 m u většiny kusů. V druhém roce už bude stačit odplevelit jen jednou, pokud vůbec. V dalších letech se začnou nad zemí uzavírat koruny stromů a plevel již nebude mít šanci, viz. obr.
Přečtěte si také článek o založení 3,5 ha plantáže od A do Z.
Čtyřleté stromy na naší plantáži
Odborná literatura:
WEGER J., HAVLÍČKOVÁ K. (2002): Pěstování rychle rostoucích dřevin. In: Agromagazín. 3/2: 41.43. ISSN 1212–6667. WEGER J., HAVLÍČKOVÁ K. (2002): Legislativa a dotace na rozvoj fytoenergetiky. In:Agromagazín. 3/2: 23–24. ISSN 1212–6667.
WEGER J., HAVLÍČKOVÁ K. (2002): The first results of the selection of woody species for short rotation coppices in the transitional oceanic-continental climate of the Czech Republic.
Twelfth European Conference Biomass for Energz, Industrz and Climate Protection, Amsterdam, ETA Florence, ISBN-88–900442–5-X, p. 107–110.
WEGER J. (ed.): Produkce a využití biomasy jako obnovitelného zdroje v krajině. Závěrečná zpráva výzkumného projektu PPŽP, VÚOZ, Průhonice, (RIV:N01/96:19)