Co je Japonský topol

 

   Japonský topol, jak se s oblibou nazývá tato rychle rostoucí dřevina, vznikl záměrným křížením topolu černého (Populus nigra) a topolu Maximowiczova (Populus Maximowiczii), prováděným od roku 1880 v Japonsku pro využití v papírenském průmyslu. Odtud se rozšířil až do Evropy, kde se od 60. let pěstuje na tzv. výmladkových plantážích pro energetické a průmyslové účely.

   Nejpopulárnějším klonem rychle rostoucích dřevin u nás je klon J-105 a ten také naše firma Vypěstuj si les pěstuje. Správné označení klonu je Max-4. Je to dvoudomá rostlina samičího pohlaví, jejíž rozmnožování se provádí výhradně řízkováním z matečnicových porostů. Pohlavní dospělosti dosahuje mezi 8. až 10. rokem růstu. Z důvodu jednopohlavnosti plantáží a taktéž krátkého obmýtí (2 – 6 let) tedy není možné, aby došlo k jeho rozmnožování semeny (teoretická možnost samooplodnění se může vyskytnout jako anomálie a je předmětem diskuzí v odborných vědeckých kruzích). Roční přírůstek je v závislosti na klimatických a půdních podmínkách zpravidla 2,5 – 4,5 m (tj. 10 až 20 tun biomasy na 1 ha). Snese také krátkodobé zaplavení a až dvouměsíční sucho. Největších výnosů dosahuje při nadmořské výšce do 650 m n. m. Po každé sklizni kmen znovu obrůstá a tím nastává kontinuita růstu. Plantáže topolu mají při efektivním využití životnost cca 20-25 let. Staré pařezy s řídkým, horizontálním kořenem lze poté zlikvidovat vyoráním a sběrem, chemicky nebo lesní frézou. Před následným osázením je vhodné nechat pole rok odpočinout s použitím plodiny vhodné k zaorání na doplnění živin do půdy.

   Sklízí se buď po dvou letech růstu pomocí speciální sekačky na štěpku, nebo po pěti letech na palivové dřevo. Těžba se provádí v zimě, v období vegetačního klidu. Dřevo z japonského topolu lze využít v mnoha odvětvích. Pro nízkou cenu je v zahraničí využíváno ve stavebnictví, papírenství, výrobě hraček nebo soustružených výrobků. Nejčastějším důvodem pěstování je však ekonomicky levné palivo v podobě kulánků, štěpky nebo dále zpracované na peletky či briketky. Výhřevnost dřeva je srovnatelná s výhřevností hnědého uhlí, pohybuje se mezi 4,3 – 4,5 kWh, 14,5 MJ na 1 kg dřeva při 20% vlhkosti. Za pět let dosahuje výtěžnosti i přes 300 prm dřeva z 1 ha. K vytápění a ohřevu teplé vody rodinného domu postačí půlhektarová plantáž. Dřevina je vhodná nejen k pěstování na poli ale také jako větrolam (během 5 let dorůstá výšky přibližně 15 m), protihluková clona či k rekultivaci orné půdy.

   Obrovskou a nespornou výhodou této rychle rostoucí dřeviny je její nenáročnost, vysoká ujímavost, odolnost a regenerační schopnost. Japonské topoly jsou právě proto jedničkou mezi RRD.

   Přečtěte si více na našem webu a hlavně kdykoliv navštivte naše plantáže, nebo alespoň naši fotogalerii, kde najdete stovky obrázků s popisky, popř. videa na youtubu.