Jako každá rostlina i tato má vlastnosti, které se zamlouvají různým škůdcům. Nyní Vám popíši problémy, se kterými jsme se zatím setkali od roku 2008.
Srnčí
Pokud Vám bude někdo říkat, že topoly nic nežere, nevěřte mu jako my v roce 2007. Co se srn týče, tak ty to opravdu nežerou. Když jim ovšem začne zeleného ubývat, půjdou se podívat i na Vaši plantáž a zkusí ochutnat (bavíme se o jednoletém porostu – starší porosty srny neohrozí). Bohužel asi nepatří mezi tu nejbystřejší zvěř, a proto klidně ochutná od každého stromku, a to hned uprostřed jeho výšky tak, že ho překousne. Stromek to sice přežije, ale bude z něj „mrzák“. Z pupenů mu vyrazí větvičky na pomoc a bude vypadat jako smrček. Kdysi jsem dal na radu prodejce i „ostatních profesionálů“, kteří na seminářích byli – čekal jsem že ušetřím za pletivo. Neušetřil jsem, protože jsem si ho musel stejně koupit. Bohužel pozdě. Nakonec to dopadlo dobře. Zmrzačené stromky jsem všechny ustřihl nad zemí (omladil) a už v roce 2014 jsme s nimy zatopily v kotli.
Pletivo je třeba také kvůli srncům. Ti si o jednoleté až dvouleté stromy vytloukají parůžky. Srnec takto sedře z kmenu kůru kolem dokola (připomínám, že míza stromů proudí kůrou), a tím způsobí jeho uschnutí. Takovýchto stromů dokáže srnec za den zničit několik.
Ideální ochranou plantáží (tím nemyslím ty do 1000 kusů) je oplocení pozemku. Můžete využít i různé pachové zábrany. Ty ale vyjdou celkově dráž a je možné, že srna vběhne dovnitř a ven už se jí nechce. Pletivo Vám na pozemku vydrží mnohem déle a když bude dostatečně vysoké (min. 160 cm) nehrozí, že se Vám tam zvěř dostane. V dnešní době se nechá metr pletiva sehnat okolo 20,- Kč. Je ovšem potřeba ověřit, kolik tam máte zvěře atd. U nás jsme napočítali ve třech stádech až 300 ks srnčího!
Mandelinka topolová
Tento pěkný brouček se na Vaši plantáž dostane bez problému, pokud bude poblíž jakýkoli jiný topol. Největší výskyt bývá na matečnicích, kde čekají dostatek potravy. Dokaže přežít i holomrazy, jaké byly v zimě 2011/12, a jakmile začnou z řízků rašit lístečky, klade vajíčka.
Vylíhnuté larvy ožírají hlavně terminály, kde je šťáva z listů nejsladší. Pokud napadne jeden stromek několik larev, dokáží ho ožírat on-line (lístky nestíhají růst rychleji, než je jejich úbytek). Z larev jsou následně pěkní broučci 8-10 mm velcí.
Jednoduchou obranou je postřik, který můžete aplikovat v menších plantážích ihned po zjištění výskytu brouků. Pokud se však jedná o plantáže velikostí hektarů, je ideální použít postřik v čase líhnutí larev. Vždy ale dodržujte předepsaných koncentrací, aby se předešlo možné rezistenci. Osobně doporučuji postřiky: Mospilan, Karate, Calypso. Tyto jedy dokážou stromem putovat (pouze směrem vzhůru) a ochranná lhůta je 2-3 týdny.
Pilatka
Tyto housenky pilatky jsou dlouhé cca 15-22 mm, mají černou hlavu a žlutozelené až modrozelené tělo. Při vyrušení housenice vztyčí zadeček a esovitě se prohnou. Ve větším množství mohou způsobit lokální holožíry a to většinou uprostřed plantáže. Housenky ožírají listy od okrajů. Dospělci jarní generace létají v květnu až červnu, letní generace pak v srpnu. Ke kuklení zalézají do půdy, kde se kuklí v podlouhlém, hnědém zápředku. Ideální ocharna je pravidelná kontrola porostu a to nejen kvůli pilatce. Pokud si všimnete těchto malých housenek, doporučuji provést lokální postřik stejným insekticidem jako na mandelinku.Mšice
Na Vašich plantážích se mohou ukázat i mšice. 
Ty však naštěstí dle našich zkušeností nedokážou způsobit podstatné škody. Pokud však uvidíte na listech větší množství a nebudete chtít počkat na slunéčko sedmitečné, můžete použít opět stejný postřik, jako na mandelinku topolovou. Osobně si myslíme, že je lepší mšice ponechat na přírodě, než použít jedy.
Samozřejmě je možné v různých lokalitách najít různé škůdce. Např. ze Slovenska nám zákazník poslal obrázek krásné housenky Lišaje Paví oko. Tato housenka určitě dokáže sežrat několik listů, než se zakuklí. Upřímě si však nemyslíme, že by mohla způsobit větší škody.
Housenka Lišaje Paví oko